Pozdní odrůda
Původ: Francie, pupenová mutace v rámci skupiny odrůd „Pinot“.
Odrůda vznikla pravděpodobně v Burgundsku, odkud se rozšířila po celé Francii a zvláště do Champagne. Do Maďarska se dostala již ve 14. století, stejně tak do Čech spolu s ‘Rulandským modrým’. V Německu ji rozšiřoval obchodník Johann Seger Ruland ze Speyeru, který v roce 1711 našel několik keřů ve zpustlé zahradě ve Falci a nese tam po něm, stejně jako u nás, jeho jméno. V Německu se pěstuje na téměř 3 % plochy vinic. Označení „Rulandské“ v češtině je nevhodné, neboť se tato odrůda u nás pěstovala již dávno před narozením pana Rulanda. Vhodnější je název „Pinot gris“. Dnes se pěstuje po celé Evropě a na Novém Zélandě, ale vždy jen v omezeném rozsahu. V Alsasku se pěstuje na více než 7 % plochy vinohradů. Ve světě se nachází asi na 15 tisících hektarů. Před sto lety se pěstovala pouze ve smíšených výsadbách, před pětasedmdesáti lety byla tato odrůda u nás rozšířena na 0,5 % ploch vinic, počátkem devadesátých let minulého století již na 1,5 % a v současnosti se pěstuje na 4,3 % rozlohy vinic. V současnosti se RŠ nadprůměrně podílí na porostech vinic ve vinařské oblasti Čechy.
Hrozen je malý až středně velký, velmi hustý s velmi krátkou stopkou. Barva bobule je šedočervená, dužnina je bez zbarvení. Sklizňová zralost začíná v polovině října. Výnos je střední, cukernatost bývá vyšší, ve vhodných letech poskytuje surovinu k produkci vína v jakosti výběr hroznů. Odrůda je vhodná pro dobré polohy, kde dává každoročně surovinu k získávání vína s přívlastkem. Ve velmi teplých ročnících může mít málo kyselin. Aroma je po chlebové kůrce, sladkých hruškách, karamelu až medu. Při zpracovávání se nesmějí hrozny nechat dlouho nakvášet, jinak se vyluhuje příliš barviva.
V některých oblastech, např. Murfatlar, na Krymu a v Bádensku se získávají pozdní sběry s vysokým zbytkem nezkvašeného cukru. Vína pak mají chlebnaté tóny připomínající tokajské výběry. Z toho důvodu se v Alsasku používalo pro název odrůdy synonymum Tokayer.
